Do velikosti zhruba 5 MWh se řešení z kabinetů a kontejner často překrývají. Volba pak závisí spíš na strategii projektu než na tom, co je „lepší“.
Zadání „potřebuji X MW / Y MWh" je jen výchozí bod. Skutečný výkon a kapacitu, které je potřeba objednat, ovlivňuje teplotní derating PCS, degradace baterie v čase, požadavky ČEPS na rezervu u podpůrných služeb a v neposlední řadě to, v jakých velikostech výrobci PCS reálně nabízejí.
Výrobci uvádí jmenovitý výkon PCS různě — někteří už do datasheetu započítávají derating (reálně dostupný výkon při vyšší teplotě), jiní uvádí jen laboratorní/ideální výkon bez deratingu. Liší se i teplota, od které derating začíná — u někoho už od 35 °C, u jiného až od 45–50 °C. Při porovnávání „kW" mezi výrobci je proto potřeba ověřit derating křivku v datasheetu, ne jen jmenovité číslo.
Kapacita článků v čase klesá (viz degradace kapacity) — typicky řádově jednotky % za rok podle chemie a výrobce. Pokud má poměr výkon:kapacita (C-rate) platit i po X letech provozu, je potřeba už při komisioningu přidat kapacitní rezervu, jinak hrozí, že se po pár letech bude muset výkon PCS omezovat (derating kvůli nedostatečné kapacitě).
Pokud má úložiště poskytovat podpůrné služby (FCR/aFRR/mFRR), certifikace u ČEPS vyžaduje, aby garantovaný výkon a kapacita platily po celou dobu certifikace/poskytování služby — nejen v den uvedení do provozu. To znamená počítat s rezervou, která pokryje degradaci baterie i teplotní derating PCS během celé certifikované doby. (Konkrétní % rezervy dle aktuálních podmínek ČEPS doplníme.)
Výrobci skládají PCS z různě velkých bloků — někdo po 1 MW, jiný po 1,25 MW — a jednotky se liší i počtem DC/bateriových vstupů (1, 2 nebo 4). To ovlivňuje, na jaké velikosti lze projekt reálně poskládat a kolik samostatných bateriových stringů lze na jednu PCS jednotku připojit.
Pokud zákazník počítá s budoucím rozšířením kapacity (přidání dalších baterií), je potřeba na to upozornit už při návrhu a objednat PCS s rezervním výstupem nebo volným DC vstupem navíc — jinak rozšíření později vyžaduje výměnu celé výkonové elektroniky.
| Kabinety | Kontejnery | |
|---|---|---|
| Typická velikost projektu | desítky kW – jednotky MWh | od cca 5 MWh výše, škáluje do stovek MWh |
| Trafostanice | obvykle není potřeba | u větších výkonů obvykle potřeba |
| Cena za kWh | vyšší za jednotku kapacity | výhodnější ve větším objemu |
| Modularita | skládání kabinetů vedle sebe | skládání celých kontejnerů |
| Dodací lhůta | často kratší (možnost skladových kusů) | obvykle delší (výroba na zakázku) |
| Prostorové nároky | flexibilní rozmístění | kompaktní, vysoká hustota na plochu |
V pásmu do cca 5 MWh je rozdíl v celkových nákladech i harmonogramu často menší, než by se čekalo — kabinety díky absenci trafostanice a kratším dodacím lhůtám dokážou konkurovat i tam, kde by se instinktivně sáhlo po kontejneru. Připravíme vám srovnání obou variant pro konkrétní zadání.
